Klíčový koncept dětské psychologie definovaný Zdeňkem Matějčkem a Josefem Langmeierem.
Na den přesně před 102 lety se narodil jeden z nejvýznamnějších dětských psychologů 20. století, Zdeněk Matějček. Tento český odborník, společně s Josefem Langmeierem, zásadně přispěl k rozvoji dětské psychologie, když definoval nový a dodnes klíčový psychologický pojem – psychickou deprivaci.
Psychická deprivace: Co to znamená?
Psychická deprivace označuje stav, kdy je dítě dlouhodobě ochuzeno o naplnění základních psychických potřeb, jako jsou láska, bezpečí, stabilní mezilidské vztahy a možnost seberealizace. Tyto potřeby jsou zásadní pro zdravý duševní a sociální vývoj dítěte. Pokud jsou dlouhodobě nenaplňovány, může to mít vážné negativní důsledky na vývoj osobnosti, sociální vztahy i schopnost jedince zvládat stresové situace.
Studie z dětských domovů: Důsledky ústavní výchovy
Matějček a Langmeier své teorie opírali o mnohaleté a pravidelné sledování dětí vyrůstajících v dětských domovech. Tito odborníci zjistili, že děti, kterým bylo odepřeno naplňování jejich základních psychických a sociálních potřeb, jsou ohroženy závažnými problémy ve vývoji. Zjistili, že ústavní výchova – tedy výchova v prostředí dětských domovů – představuje zásadní riziko pro duševní a sociální vývoj dětí.
Děti z dětských domovů často trpí nedostatkem individuální pozornosti a emocionálního naplnění, což vede k řadě problémů včetně opožděného psychického vývoje, nižší sebedůvěry a obtíží v navazování a udržování vztahů. Výzkumy navíc ukázaly, že negativní důsledky psychické deprivace se u těchto dětí mohou projevit až do dospělosti, což ovlivňuje jejich schopnost integrovat se do společnosti, budovat kariéru a vytvářet stabilní rodinné vztahy.
Významná publikace a mezinárodní ohlas
Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v knize Psychická deprivace v dětství, která se stala zásadním dílem nejen v Československu, kde se dočkala čtyř vydání, ale také v zahraničí. Kniha byla přeložena do angličtiny, němčiny a ruštiny, což svědčí o jejím mezinárodním významu. Dílo Matějčka a Langmeiera se stalo podkladem pro další výzkum v oblasti dětské psychologie a sociální péče.
Film Děti bez lásky: Zrcadlo doby
Psychická deprivace se také stala ústředním tématem filmu Děti bez lásky (1963) režiséra Kurta Goldbergera, na kterém Zdeněk Matějček spolupracoval. Tento film, který ukazuje krutou realitu dětí vyrůstajících v ústavní péči, vzbudil velký ohlas a dodnes slouží jako důležitý materiál pro studium psychické deprivace.
Na film Děti bez lásky se můžete podívat zde:
Výzkumy Zdeňka Matějčka a Josefa Langmeiera nejen že významně přispěly k pochopení důsledků ústavní výchovy, ale také inspirovaly změny v přístupu k péči o děti bez rodinného zázemí. Díky jejich práci se stále více prosazuje myšlenka, že individuální přístup a emocionální podpora jsou nezbytné pro zdravý vývoj každého dítěte.
Tým IPSP
Comments