Narození dítěte je významnou událostí v životě ženy a její rodiny. Přináší změny do jejich obvyklého řádu. Ale jen samotné matky vědí, že může být spojená s obavami, nejistotou a stresem. Nesmírně důležitý vliv na psychiku ženy v tomto období má mnoho psychologických a sociálních faktorů. Duše není viditelná, proto poznat duševní poruchy bývá mnohem složitější. Je tak podstatné, aby si žena těhotenstvím prošla bez stavu obav, úzkostí, stresu a vyčerpání.
Bohužel, těhotné ženy a ženy na mateřské dovolené nejsou ve skutečnosti společností příliš oceněny. Některé z nich se proto záhy po porodu vracejí zpátky do práce na částečný úvazek, nebo se alespoň sdružují v různých klubech nebo zájmových centrech pro děti a maminky. Hlavní péče po porodu je v přijetí novorozence jako samostatné bytosti a veškerá pozornost matky je věnována starosti o něj.
V současné době, za použití moderní techniky, máme možnost zachytit prenatální aktivitu a reakce plodu. V prenatálním stádiu vývoje plodu máme jedinečnou příležitost k primární prevenci týkající se psychických, emočních i somatických problémů. Protože to, co se děje v období od početí do porodu, formuje osobnost, ale i životní cíle a názory. Je tedy důležité věnovat v prenatálním období zvýšenou péči v prevenci stresu matky. Začlenit kromě prvků medicínských i prvky psychologické, sociální a psychosociální. V průběhu těhotenství dochází k vytváření velmi silného, citového vztahu.
„Těhotenství je jeden z nejintenzivnější vztahů, které ženy kdy měly a mít budou“.
Na těhotenství bychom tak měli nahlížet jako na aktivní dialog mezi matkou a dítětem v interakci s širším sociálním okolím. Každá žena je jiná osobnost s odlišným temperamentem, povahou, způsobem prožívání změn i projevem emocí.
Například u dětí z nechtěných těhotenství bylo zjištěno zvýšené riziko onemocněním schizofrenií v pozdějším věku. Tato porucha může být také označena jako snížená schopnost mít rád – jedná se o žití ve světě odloučeném od reality. Stejně tak matky, které trpěly během těhotenství podvýživou, měly významně zvýšené riziko vzniku afektivních poruch, jako jsou deprese a mánie. A nežádoucí účinky během těhotenství, způsobené infekcí, toxickými látkami či stresem matky, zase zvyšují budoucí riziko pro plod ve výskytu deprese, úzkosti, autismu, poruch nálad nebo pozornosti s hyperaktivitou.
Naopak od porodu do prvního roku života dítěte si dle Eriksonovy teorie psychosociálního vývoje dítě utváří základní pocit důvěry nebo nedůvěry ke světu. Pocity důvěry mu zprostředkovává především matka svou láskou, svým pečujícím chováním, a také tím, že je dítěti neustále k dispozici, že na něj reaguje a uspokojuje jeho potřeby. To následně ovlivní jeho chování po celý život.
Pokud se žena nebo maminka necítí dobře, má úzkosti nebo deprese a rozhodne se navštívit terapeuta nebo psychiatra, rodina by s naprostou samozřejmostí její rozhodnutí měla podpořit a někdo z blízkých by ji k odborníkovi měl doprovodit. Našim úkolem je poté ji ženě poskytnout maximální oporu, citlivě přistupovat k jejím sdělením a obavám a rady „jak se o dítě starat“ v tuto chvíli ponechat zcela stranou.
V případě zájmu o sjednání termínu konzultace nás neváhejte kontaktovat. Jsme vám stále nablízku a pomáháme vám.
Váš tým IPSP
Comments