top of page

Burnout – nemoci je lépe předcházet, než ji léčit

Milí čtenáři, kolegové, pokud jste prožili a nyní stále prožíváte poslední epidemický rok a pracujete v pomáhajících profesích, určitě mnohé z vás doběhl stav celkového vyčerpání. Nová vlna pandemie a opakovaně stále se zvyšující nároky na nás pracovníky v nepřežitých provozech, vedou k pocitu marnosti, frustrace a v neposlední řadě také ztráty motivace. Bohužel nelze se domnívat, že by syndrom vyhoření přestal být aktuálním tématem.


„Od roku 2019 WHO oficiálně zařadila syndrom vyhoření mezi nemoci“




Které profese anebo osoby jsou nejvíce ohroženy?


Mezi nejvíce ohrožené osoby patří především ti, kdo zajišťují nepřetržitý provoz a chod státu. A to nejen během lockdownů.

  • Rizikové profese a pomáhající profese – lékaři, zdravotní sestry, policisté, sociální pracovníci, psychologové a terapeuti

  • Učitelé

  • Pracovníci věznic

  • Dispečeři

  • Duchovní a řádové sestry

  • Matky na mateřské dovolené

  • Osoby pečující o dlouhodobě nemocné v domácím prostředí


Jaké má syndrom vyhoření příznaky?


Příznaky můžeme správně poznat pouze na základě celostního přístupu k člověku včetně jeho aktuálního postavení na škále mezi zdravím a nemocí. Jednotlivé fáze se dělí podle úrovní, v nichž se projevují. Tedy na úrovni fyzické – celková únava organismu, apatie, bolesti hlavy, poruchy spánku, srdeční arytmie, celková tenze nebo na úrovni psychické – kdy jde o pocit celkového, především pak duševního vyčerpání, o redukci spontaneity, kreativity, dále je depresivní ladění, pocity smutku, frustrace, bezvýchodnosti a beznaděje, sebelítosti a sociálních vztahů – redukce kontaktů s klienty, s kolegy a všemi osobami, nechuť k vykonávané profesi a všemu, co s ní souvisí, narůstání konfliktů a emoční plochost.


Výčet příznaků lze shrnout do stavů celkového psychického vyčerpání, které se projevují v oblasti poznávacích funkcí, motivace i emocí, které následně zasahují a ovlivňují postoje, názory a pracovní výkonnost. Jedná se o stav, kdy osoba ztratí motivaci se o cokoliv snažit.


"Vyhoří ten, kdo má nepřiměřené ambice a s nimi spojená očekávání"

  • Pocity úzkosti, pramenící z prožívané odpovědnosti

  • Stavy celkového vyčerpání – „už nemohu dál“

  • Ztráty motivace – „ať udělám cokoliv, je to stejně jedno“

  • Rezignace na profesionální cíle – „stejně to nikdo neocení“

  • Pocity beznaděje – „nikdy to stejně neskončí, a když ano, bude něco dalšího“


„Pocit, že požadavkům již nelze dostát, je důsledkem vyčerpání rezerv a zdrojů ke zvládání stresu“


Jenom pro představu, takový člověk sedí, kouká před sebe a zvednout se z postele s pocitem jít něco dělat pro něj nemá smysl.


Fáze syndromu vyhoření


  • zapálení pro věc, poté dojde k prozření, že cíle nejsou plně realizovatelné

  • frustrace, zklamání problémem nebo profesí

  • apatie – propuká plná hostilita vůči klientovi a vůči všemu, co souvisí s profesí či vykonávanou činností.

  • úplné vyhoření, vyčerpání – provázené cynismem, odosobněním a ztrátou lidskosti


Léčba a prevence syndromu vyhoření


Syndrom vyhoření je dobré svěřit do rukou odborníkovi. Samoléčbu oblíbeným lékem Lexaurinem nebo Neurolem rozhodně nemůžeme dlouhodobě doporučit. Po nich se budete sice cítit lépe, ale nevyřeší vám příčinu. A ještě si k tomu přivodíte závislost.

Návštěva psychologa nebo psychiatra by měla být volbou číslo jedna. Správné vyšetření, stanovení diagnózy, zaléčení psychofarmaky pod dohledem, pravidelné kontroly v kombinaci s psychoterapií se nemohou minout účinkem.

  • pravidelný pohyb osvojení si základních postupů a strategií ke zvládání stresu – izolace stresu

  • relaxační cvičení

  • meditace

  • psychoterapie

  • aktivní odpočinek

  • úprava pracovního a sociálního zázemí – pevné zakotvení ve vztazích s druhými lidmi

  • naučit se oddělovat pracovní život od osobního

  • opora má hlavní zdroje v rodině, od spolupracovníků v zaměstnání, přátel a dobrých známých

  • realizace vlastních zájmů a koníčků

  • pravidelné supervize, Bálintovské skupiny


Milý čtenáři, pokud jste dočetli až do tohoto bodu a máte pocit, že právě vás se syndrom vyhoření týká, že jste se ocitli na pokraji svých sil a nedaří se vám udržet si klid v duši, ozvěte se nám. Někdy i ty nejjednodušší věci mohou mít největší dopad v našem životě. V Institutu psychosociální péče máme stále dveře dokořán.


Termíny k poskytnutí psychosociálního poradenství nebo krizové intervence jsme schopni vám zajistit ve velmi krátké lhůtě. Jsme tu pro vás všechny. Stačí si říct o pomoc. Je zcela přirozené mít svého terapeuta a problémy řešit.

Ke sjednání terapie použijte objednávkový formulář na webu


Děkujeme, Váš tým IPSP








72 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Not viable

bottom of page