INSTITUT PSYCHOSOCIÁLNÍ PÉČE

Dnešní příspěvek je od jedné moc milé maminky, která ho posílá dalším párům na cestě za rodinou a přeje si, aby jim přinesl světlo do...

Rodina představuje sociální skupinu menšího počtu jedinců různého věku a pohlaví, kteří jsou spojeni právně i pokrevně pro naplnění biologických, psychologických a socializačních potřeb. Základní rodinu obvykle tvoří rodiče a jejich děti. Její význam vyplývá ze základní funkce, kterou je především výchova, socializace, přenos kulturních vzorů a ekonomické zajištění. Každý z nás se v rodině seznamujeme se vzory mužského a ženského chování, abychom se v budoucnu s těmito rolemi

Milí čtenáři, kolegové, pokud jste prožili a nyní stále prožíváte poslední epidemický rok a pracujete v pomáhajících profesích, určitě...

Prožíváte: ÚZKOST, BEZMOC ZTRÁTU BLÍZKÉ OSOBY ZMĚNU ČI ZTRÁTU ZAMĚSTNÁNÍ NEPŘÍZNIVOU DIAGNÓZU KRIZI IDENTITY PARTNERSKOU KRIZI...? Krize a její průběh: Krize je nepříznivá nebo akutní událost, která narušuje rovnováhu a průběh běžného života. Je definována prožíváním jedince a je vyvolána v důsledku nějaké nepříjemné situace – spouštěče. Obvykle ji nejsme schopni zvládnout vlastními silami v přijatelném čase a je doprovázena pocity zmatku, hněvu, stresu i úzkosti. Krize ohrož

Věřím, že my rodiče se již dobře orientujeme ve světě sociálních sítí a držíme s dětmi krok, snažíme se být edukovaní. Přesto si dovolím upozornit na jeden fenomén jménem "Creepypasta", který se objevuje v naší terapeutické praxi. Creepypasta je výraz pro hororové pověsti, obrázky nebo videa, které se šíří pomocí internetu a jsou vytvořeny samotnými internetovými uživateli. Často se jedná o krátké strašidelné příběhy, které se týkají vražd, sebevražd, tajuplných událostí a pa

Rozvod není dnes ničím ojedinělým, je ale třeba mít na paměti, že s koncem manželství nekončí rodina a už vůbec ne rodičovské povinnosti.

Jak o vás pečujeme a čemu se dlouhodobě věnujeme v našem projektu s mým kolegou Doc. MUDr. JAN MĚŠŤÁK, CSc.

Paní Dáša, se kterou se pravidelně scházíme kvůli úzkostné poruše a depresím, se mi svěřila, co jí nejvíce pomáhá: "Jít se projít ven a povídat si o životě, kultuře, o dětech, o tom, co se děje u nás doma, o přírodě, o vztazích a tak trochu i o mých problémech... Cítím se lépe a uvolněněji, pokud můžu být venku s někým, kdo je mi blízký nebo ke komu mám důvěru. To mi pomáhá překonat úzkosti a špatné nálady, které se projevily v souvislosti s diagnózou manžela a prohloubily se