top of page

Léčba neplodnosti by měla zahrnovat i péči o psychiku. Jaká je úloha terapeuta?


Každý pátý pár se potýká s neplodností. Marná snaha o miminko mnohdy negativně ovlivňuje vztah partnerů i jejich psychické rozpoložení. Zároveň je to pávě psychika, která hraje v případě neplodnosti významnou roli. Jak z tohoto začarovaného kruhu ven?


Jednou z možností je vyhledání terapeuta, který se zaměřuje právě na tuto problematiku. Léčba má negativní dopad, zejména na emocionální pohodu žen s neplodností, a tento stav se může lišit v závislosti na fázích léčby.


„Období před těhotenským testem je považováno za nejvíce náročné emočně. Obecně páry označují proces léčby neplodnosti za životní etapu s nejvíce stresovou zátěží, zmiňuje úvodem psycholožka Lenka Pelechová z Institutu psychosociální péče, která zároveň spolupracuje s vybranými IVF klinikami.


Lenko, psychologický faktor při léčbě neplodnosti je často trochu přehlížen. Lékaři se snaží odhalit příčiny neplodnosti, ale na psychiku páru se nikdo neohlíží. Je pravda, že právě psychika často může daný problém ještě prohlubovat?


Bohužel, je to tak. Příčiny poruch plodnosti lze rozdělit do dvou hlavních skupin. První skupinu tvoří vnitřní konflikty týkající se postoje k rodičovství. Zatímco druhou skupinu představuje stres. Dlouhodobý stres, který může být způsoben léčebnými postupy, vyšetřeními a porušením intimní sféry, přispívá k psychické zátěži pacientů. Tento stres rovněž negativně ovlivňuje reprodukční funkce a může vést k problémům, jako jsou opožděná menstruace, dysfunkce vaječníků, anovulace, nebo až k předčasné perimenopauze. Všechny tyto faktory negativně ovlivňují pravděpodobnost těhotenství. Často je situaci zhoršována také vyhledáváním různých informací na internetu, což může vést k rozvoji úzkostí nebo depresí.


Jak poznat, kdy je vhodná chvíle obrátit se na terapeuta?


Rozhodnutí o tom, zda si založit rodinu a mít děti, přináší nejistotu, protože zahrnuje mnoho faktorů, jako je finanční stabilita, osobní připravenost a nejistota ohledně budoucnosti. Každý pár musí zvážit své hodnoty, cíle a životní situaci předtím, než se rozhodne. Neexistuje žádná záruka, že se tento plán skutečně zrealizuje. Mnozí pacienti očekávají psychologickou podporu od svého ošetřujícího gynekologa. Avšak podpůrné služby byly v centrech pro léčbu neplodnosti, s výjimkou několika případů, poskytovány až po vyčerpání všech dostupných možností, které reprodukční medicína nabízí. Nyní už je situace o mnoho lepší. Přesto odborní terapeuti, kteří se orientují kompletně v reprodukční medicíně, neplodnosti a náhradní rodinné péči, stále chybí. Pokud tedy oba nebo jeden z páru není schopný ovládat své emoce, doporučuji vyhledat psychosociální pomoc. Je důležité, aby partneři měli prostor pro vyjádření svých pocitů a problémů. Jako terapeut jim poskytuji podporu, porozumění, nástroje a informace, které jim pomohou zvládat situace zdravým způsobem.


Co když emoce a smutek z neschopnosti otěhotnět zasahuje do partnerského vztahu? Častěji tedy asi ze strany ženy?


Mnoho žen, které chtějí mít děti, má tendenci se v určitém okamžiku stáhnout do sebe a od svého partnera se distancovat. V této náročné situaci je klíčové, aby si oba partneři projevovali vzájemnou podporu. Muž by měl mít na paměti, že jeho partnerka od něj nečeká konkrétní řešení, ale především potřebuje povzbuzení, optimismus a objetí. Obejměte ji beze slov, povzbuzujte a poskytujte podporu.


Pokud nejste schopni nabídnout konkrétní řešení, projevte zájem o nové terapeutické metody a buďte otevření novým přístupům. Čtení tištěných článků ze zdrojů, které vám partnerka poskytuje, nebo zkoušení léků a vitamínů, které by mohly zlepšit spermiogram, může být pozitivním přínosem. Je důležité, aby muž projevoval svůj zájem a jasně dával najevo, jak mu záleží na tom, mít společně děti. Důležité je také aktivně se ptát partnerky, jak se aktuálně cítí ohledně tématu plánování rodiny. Vyjádřete svůj vlastní postoj k otázce mít děti a zároveň se zajímejte o pocity partnerky.


Může mít neplodnost negativní dopad také na další aspekty, například co se týče přátelství, v práci atd.?


Jistě. Nároky spojené s neplodností se neomezují pouze na partnerský vztah, ale mohou ovlivnit i další sociální interakce. Přátelství mohou pod tlakem situace někdy i zaniknout. V pracovním prostředí se může objevit pocit viny a obavy z negativních následků v důsledku snížené pracovní výkonnosti. Širší společenské okolí, byť s dobrým úmyslem, může být nevhodně zvědavé nebo poskytovat rady, což může ženu dodatečně zatěžovat. S narůstajícím stresem se může pro ženu stávat stále obtížnější zvládat tuto situaci.


Co tedy mohou tyto ženy pro sebe udělat, aby zůstaly alespoň relativně psychicky v pohodě a zvládly čelit tomuto náporu?


Všechny ženy, které touží po dětech, se často ptají, co udělaly špatně, a mnohdy se srovnávají s ostatními, kteří zdánlivě nemají problém otěhotnět. To však může vytvářet nezdravý pocit závislosti, kde se stále cítíte hůře než ostatní. Je důležité si uvědomit, že tito lidé nejsou „lepší“, jen mají odlišné zkušenosti.


"Cesta k rozhodnutí o vlastní rodině může směřovat ke čtyřem potenciálním cílům: vlastnímu biologickému potomstvu, umělému oplodnění, adopci a rovněž k vědomé volbě života bez vlastních dětí."

Otázky typu: „Proč právě já?“ jsou běžné a není vždy možné najít odpověď, protože žádná správná odpověď neexistuje. Realita je taková, že každý pátý pár má problémy s plodností a že touha po dětech není spravedlivě rozdělena, a pro mnohé páry je cesta za rodinou náročná a nejistá.


Může být jedno z řešení také užívání antidepresiv v případě silnějších úzkostí nebo depresí? Jsou vůbec vhodná pro ženu, která touží otěhotnět?


Některá antidepresiva mohou být považována za relativně bezpečná v těhotenství. Rozhodnutí o užívání antidepresiv při snaze o početí by mělo být konzultováno s gynekologem a ošetřujícím psychiatrem. Je důležité informovat o svém duševním stavu lékaře, pokud plánujete těhotenství, popřípadě IVF, nebo pokud jste již těhotná, aby mohl přizpůsobit medikaci vašim potřebám. Někdy stačí upravit typ antidepresiva nebo jeho dávkování tak, aby minimalizoval rizika a zároveň udržel duševní zdraví matky. Gynekolog si před zahájením léčby může vyžádat potvrzení od vašeho ošetřujícího psychiatra. Největší a častou chybou žen bývá vysazení medikace bez odborného dohledu.


Lenko, jaká je vaše úloha terapeuta pro páry, které se snaží marně o miminko?


S radostí již mnoho let doprovázím páry v centrech pro léčbu neplodnosti. Moje práce je multidisciplinární a mě stále naplňuje. Každý pár, který mi svěřuje svůj příběh, je jedinečný. Jejich problém je společný a cestu za rodinou, kterou chtějí, musí projít. Páry, které se rozhodnou pro tuto cestu, doufají, že brzy dosáhnou svého cíle. Nicméně, cesta k rodičovství může trvat nějakou dobu a někdy být obtížná.


Mým úkolem je páry provázet v rámci komplexní psychosociální péče. Usnadnit jim překonávání útrap, edukovat je a obnovovat rovnováhu, aby mohli svůj vysněný cíl, pokud možno, naplnit. Pokud se vše podaří, prožíváme společně těhotenství, připravujeme se k porodu a v roli laktační poradkyně je edukuji o kojení a péči o novorozence. Po porodu pečuji nejenom o miminko, ale také o duševní zdraví matek. Věnujeme se prevenci vyhoření, dostatečnému spánku, laktaci a partnerské komunikaci. V opačném případě, pokud dojde k perinatální ztrátě, páry provázím jako poradce pro pozůstalé. Chci říci, že v mé práci nejde jen o formu asistované reprodukce. Někdy se stane, že obdržím e-mail i po mnoha měsících od ukončení spolupráce s pozitivní zprávou o narození miminka nebo adopci.


Jsou i páry, které zkrátka za každou cenu odmítají pomoc psychologa, i když jsou na tom velmi špatně, ale tak nějak z přesvědčení? Nebo to zkusí a řeknou si, že je to stejně k ničemu, setkala ses s tím?


Ano, někteří partneři z různých důvodů odmítají vyhledat pomoc psychologa, a to i přesto, že se nacházejí ve složité životní situaci. Může být užitečné postupovat opatrně a s respektem k jejich rozhodnutí. Toto rozhodnutí může pramenit z přesvědčení, že jsou schopni řešit své problémy sami, nebo z obav ze stigmatizace spojené s vyhledáváním psychologické pomoci. Někteří lidé také mohou mít strach z otevření se na citlivá témata nebo z připuštění potřeby vnější podpory. V takových případech lze zvážit alternativní formy podpory, jako jsou individuální či skupinové workshopy, literatura o partnerských vztazích nebo online zdroje, které mohou být pro některé přijatelnější.


Lze se vlastně vůbec vyrovnat s tím, že se to nemusí podařit?


Prožívání neplodnosti vytváří složitý zážitek, plný nejistoty, který může být provázen střídáním nadějí, následným zklamáním a občasným zoufalstvím. Cesta k rozhodnutí o vlastní rodině může směřovat ke čtyřem potenciálním cílům: vlastnímu biologickému potomstvu, umělému oplodnění, adopci a rovněž k vědomé volbě života bez vlastních dětí. Je důležité si říci, že žádný z těchto cílů není hodnotově nižší. Když si pár na začátku této cesty k rodičovství uvědomí tuto různorodost a přijme ji, může lépe předvídat a zvládat případné neúspěchy v léčbě neplodnosti.


Děkujeme Martině Malé - autorce článku za opakovanou důvěru.


Pro objednání prosíme použijte kontaktní formulář na webu. Více informací o poskytovaných službách https://www.ipsp.cz/rodina-a-dite CESTA ZA RODINOU


Odkaz na článek:


Tým IPSP

4 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Not viable

Kommentarer


bottom of page