Ztráta dítěte skutečně bolí a nelze na ni nikdy zapomenout. Projevy zármutku se mohou navenek lišit. Ženy jsou ve vyjadřování svých pocitů sdílnější. Pomoc však potřebují všichni členové rodiny. Tedy i muži, sourozenci a prarodiče. Na ty se často zapomíná. Víte o někom v okolí, kdo nyní prožívá ztrátu? Rádi byste pomohli?
Při ztrátě miminka zažívají rodiče silný citový otřes. Žena, která měla přivést dítě do rodiny je najednou ta, která selhala. Její reakce je spojena s otřesem prožitku a postupně prochází různými psychickými fázemi. Často jde o silné a bolestné pocity, které mohou trvat krátkou dobu až několik hodin.
Aby se rodiče mohli lépe vyrovnat se ztrátou miminka je dobré, aby dali průchod svým citům. Nezůstávali izolovaní, nepřerušovali kontakt s okolím a měli dostatek příležitostí opakovaně mluvit o tom, co prožívají, aniž by někdo situaci zlehčoval. Je dobře, aby si mohli své pocity navzájem sdělit a přiblížit se k sobě.
Nesmíme zapomínat na muže a nejbližší příbuzné včetně dětí. I ty ztrátu miminka prožívají. Každý situaci prožívá jinak a možnost konzultace s psychologem nebo průvodcem by měla být samozřejmostí.
Víte o někom v okolí, kdo právě prožívá ztrátu dítěte? Rádi byste pomohli a nevíte jak?
Můj tip – dejte jim o sobě vědět. Stačí jednoduchý vzkaz do schránky. Že s nimi soucítíte a jste připraveni jim pomoci. Třeba s nákupem, doprovodem k lékaři nebo jen tak na procházku. Vůbec nemusíte mít obavy, že situaci nezvládnete. Někdy stačí s nimi být. V tichu, vedle sebe, hlavně SPOLU...
Vaše Lenka