Přestože mnozí z nás jsou v životě často nespokojení, neudělají mnoho nebo nic, aby spokojenost našli, aby udělali krok ke změně. Je to jednoduše proto, že změna je těžká stejně jako život sám. Ke změně potřebujeme odvahu, rozvahu, sílu, čas, prostor, podporu, oporu, důvod a vědomí...
Nestačí se jen rozhodnout, protože to není jednoduché, je to proces, kterému brání zejména STRACH. Strach, že pokud se změním, ztratím svoji původní "jistotu", že pokud si zvolím něco jiného, nového, přijdu o to známé, již dosažené, energeticky méně náročné... Strach, že zvolená možnost vyloučí ostatní možnosti. Je to paradox, neboť změnu chce člověk zejména proto, aby něco získal, ale přitom ho paralyzuje strach ze ztráty (z "usmrcení" jiné alternativy).
Zda se nám podaří změnu nastartovat, je ovlivněné našimi postoji, vnímáním, pocity, myšlenkami i chováním. Rozhodující jsou také naše potřeby, hodnoty, zvyky, zkušenosti, vlastnosti, ale také vztahy k sobě a ostatním. Díky všem uvedeným "proměnným" se jedná se o velmi složitý proces, kde jednotlivé složky jsou často v rozporu a působí proti sobě. Proto je změna komplikovaná. Pokud mé sebepojetí je "jsem smolař", bude k žádoucí změně, která předpokládá aktivní přístup vedoucí k úspěšnému naplnění cíle, potřeba začít pracovat se svým nízkým míněním o sobě a postojem k sobě.
Každá změna má svoji úvodní fázi "předehry" (přemýšlení o změně, přípravy, důvody, motivace), hlavní děj (první krok, zkoušení, chybování, trpělivost, hodnocení od blízkých) a závěr (radost, zklamání, výhry, pády, nové zkušenosti, ztráta či příliv energie), kterými je třeba si projít nebo lépe - se prožít.
Vždy je snazší dělat změny v rámci pozitivně laděného cíle, než se něčeho vzdávat. Například je snadné přestat kupovat zvadlou zeleninu z obchodních řetězců, když se v naší ulici otevře farmářský obchod. Je snazší opustit partnera, se kterým si nerozumíme a zůstáváme s ním z pohodlnosti či strachu z osamění, když potkáme novou lásku.
Důležité je rovněž vnímat změnu jako něco osobního, mého, protože lépe funguje, když si změnu sami přejeme (sebemotivace), než když děláme změnu kvůli "okolí", pak se obvykle dosažená změna stává krátkodobou.
Co vede malé dítě k růstu a rozvoji - je proces učení se z příkladů a vzorů chování od svých rodičů či vrstevníků v každém přítomném okamžiku. Buďme stejně jako děti: otevření ke změně, sami součástí změny, žijme změnou, žijme hrou, buďme kreativní, přijímající a přítomní (buďme herci nikoliv pouze diváci)!
Změna vyjadřuje život v nově vznikajícím.
Změna znamená smrt starého zanikajícího.
Změna vyžaduje odvahu a sílu učinit krok.
Změna je vědomé opuštění známého.
Změna slibuje nejistotu v neznámém.
Jsme průvodci na vaší cestě ke změně. Váš tým IPSP
