INSTITUT PSYCHOSOCIÁLNÍ PÉČE

Pokud smutek nemá místo, kde by mohl být vysloven, stává se těžším. Neviditelní truchlící žijí často mezi námi: prarodiče, sourozenci, otcové, blízcí přátelé a mnozí další, jejichž vztah ke ztrátě nebyl společensky rozpoznán. Přesto si nesou příběh, který potřebuje být vyslechnut, aby se mohl stát součástí života, ne jeho skrytou trhlinou.

Sebevražda v rodině zanechává hlubokou stopu, obzvlášť v dětském světě. Děti v takové chvíli potřebují více než jen vysvětlení potřebují bezpečí, trpělivost a někoho, kdo jim naslouchá.

Genetická predispozice hraje roli, ale prostředí a rané zkušenosti bývají zásadní. Často jde o pokus, jak zvládnout psychickou bolest, prázdnotu, pocity méněcennosti nebo osamělost.

Toxický člověk podle ní není ten, s kým se občas pohádáme nebo si nerozumíme. „Jde o osobu, která opakovaně a dlouhodobě narušuje naši psychickou pohodu, znevažuje naše pocity, manipuluje s námi, vyvolává vinu, vyčerpává nás a zároveň není otevřená žádné změně či sebereflexi,“ vysvětluje Hanušová.

Umírání se v naší společnosti často odehrává za zavřenými dveřmi. Beze slov, bez rituálů, bez doprovázení. A přitom právě rozloučení lidské, důstojné a opravdové hraje klíčovou roli v tom, jak se nám daří žít dál.

Ani v létě se neztrácíme z dohledu. Setkání, smích, novinky i důvod k oslavě, to vše jsme prožily při našem srpnovém setkání týmu Institutu psychosociální péče.

Ztratit dítě při násilném činu je bezpochyby jednou z nejničivějších zkušeností, jaké si lze představit. Když navíc dojde k tomu, že takto zlomený rodič sám svůj život ukončí, odhaluje to hloubku bolesti, která se v tichosti a osamění rozprostře do každodenního bytí.

Traumatické připoutání je psychologický stav, kdy oběť zůstává emocionálně, psychicky nebo i fyzicky závislá na člověku, který ji zneužívá.

Mladí lidé odkládají intimitu – proč tomu tak je a jaké to má důsledky?

Catfishing je termín označující internetový podvod, kdy si někdo vytvoří falešnou identitu.

Valentýn bývá oslavou lásky, ale co když ji nemáme komu dát? Co když jsme si představovali rodinu, kterou nemáme?

Někdy se však může stát, že smutek neustupuje, dokonce sílí a začíná výrazně ovlivňovat každodenní fungování.

Někdy se držíme lidí nebo vztahů, protože máme pocit, že být s někým – i když to není ideální – je lepší než být sami.

Loni jste třeba zdobili stromeček spolu, radovali se z dárků a smáli se u štědrovečerní večeře. Letos cítíte jen prázdnotu.

Článek nabízí čtenářům nejen teoretické poznatky, ale především praktické kroky, které mohou snadno vyzkoušet doma.

Mít jasné, realistické a konkrétní cíle vám pomůže udržet se na správné cestě. Například: „Chci být bez alkoholu měsíc a pak pokračovat.“

Kromě zvládání fyzických symptomů závislosti je důležité porozumět jejím psychologickým a sociálním kořenům.

Je důležité věnovat prevenci závislostí a udržování zdravých rituálů v zimních měsících zvýšenou pozornost.

Památka na těhotenství a ztrátu kojenců. Každoročně 15. října se svět setkává v tichém a důstojném gestu solidarity.

Říjen je měsícem, kdy si připomínáme perinatální ztrátu – ztrátu dítěte během těhotenství, před, během nebo krátce po porodu.